Když jsem v horách, cítím se nejvíc naživu. Miluju, když se ráno probudím ve stanu s výhledem na štíty hor. Nejvíc mi chutná voda z pramínků a lepší než vana je rovnou celé jezero. Chlad ledovců, svěžest stromů, drsné skály, hvězdné nebe, jednoduchost a opravdovost. Únava a nepohodlí jsou jen nepatrnou cenou za všechnu tu nádheru.
Díky obrazům a ilustracím můžu vyprávět o kráse hor, nebo lidem připomenout jejich cesty a sny. Bydlíme sice v bezpečí měst, ale takto si může každý kousek lesa, hor a divočiny donést domů.
